Legislativa

Kdo je osobou se zdravotním postižením?

Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou (podle Zákona o zaměstnanosti č. 367/2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)

fyzické osoby, které jsou

a.    orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve III. Stupni - osoby s těžším zdravotním postižením (dříve plný invalidní důchod),

b.    orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I. nebo II. stupni (dříve částečný invalidní důchod),

osoby zdravotně znevýhodněné - zrušeno novelou k 1.1.2012 - rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými

→    § 67 odst. 4) ZoZ- za osobu se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidními, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení

→    Přechodná ustanovení:  Rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. ledna 2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí jsou osoby zdravotně znevýhodněné považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012.

 

Sleva na dani pro zaměstnavatele zaměstnávajícího OZP

Podle Zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. (§35) se zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (OZP), snižuje daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání,

  • o částku 18.000,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (vyjma osob stěžším zdravotním postižením - viz níže). - Jedná se o osobyuznané invalidními v prvním nebo druhém stupni.
  • o částku 60.000,- Kč za každého zaměstnance stěžším zdravotním postižením (tj. osobyuznané invalidními ve třetím stupni)

a dále

 

  • polovinu daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců

(Pozn.: Tato třetí varianta se ale již netýká oblasti podporovaného zaměstnávání, kde je podmínkou zaměstnání na otevřeném trhu práce, tj. v běžném pracovním prostředí, ne na pracovišti, kde převažují zaměstnanci se zdravotním postižením.

Částky se počítají za přepočtené zaměstnance (dle velikosti úvazku).

 

Plnění povinného podílu OZP

(§ 81-§ 83 Zákona o zaměstnanosti)

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Povinný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců.

Přitom osoby s těžším zdravotním postižením (tj. ve 3.stupni ID - dříve plný invalidní důchod) se započítávají jako 3 osoby se zdravotním postižením.

Např.: Zaměstnavatel se 75 zaměstnancipovinnost zaměstnat 3 osoby  se zdravotním postižením (4%  ze 75). - Tuto povinnost může splnit buď zaměstnáním 3 osob se ZP nebo 1 osoby s těžším ZP.

Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost zaměstnávat OZP, má na výběr:

  • může za každého „chybějícího" pracovníka odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné mohou pro účely splnění povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství (cca 840 tisíc Kč) za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce

→    Pozor, jestliže se zaměstnavatel rozhodne pro náhradní plnění tímto způsobem, měl by si zjistit , kolik OZP sám zaměstnavatel od kterého výrobky či služby odebírá, zaměstnává! Do jaké výše je tento zaměstnavatel oprávněn toto náhradní plnění poskytovat je možné zjistit na základě čestného prohlášení, které vám zašle.

→    Př.: Pokud zaměstnává jen 2 osoby se ZP, pak zboží a služby od něj odebrané může zamětsnavatel úřadu práce vykázat jako náhradní plnění do výše 332 164 Kč bez DPH, tedy pouze do výše počtu zaměstnanců se ZP (tj. 2× 166 082 Kč). Dodávky převyšující tuto částku už úřad práce jako náhradní plnění neuzná. (zdroj: http://www.vdimeta.cz/nahradni-plneni-kalkulacka.php).

  • nebo odvádět do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy (za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat).

 

Odvody do státního rozpočtu

Pokud si zaměstnavatel zvolí možnost odvodu do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce, musíte splnit tuto povinnost do 15. února následujícího roku. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou přepočtenou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnat v rámci plnění povinného podílu, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I. - III. čtvrtletí kalendářního roku, v němž tato povinnost vznikla (viz zákon §82).

Příklad:
Průměrná měsíční mzda za I. - III. čtvrtletí kalendářního pro rok 2011 činila 23 726Kč. Za jednoho zaměstnance se zdravotním postižením tedy odvedete 59 315 Kč (2,5 x 23 726).

Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců - s tímto výpočtem vám zajisté pomůže vaše účetní. Pro přehlednost uvádíme pouze orientační tabulku:

 

Chráněné pracovní místo

(§ 75 Zákona o zaměstnanosti č. 367/2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)

Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s Úřadem práce, může jím být i pracovní místo, které je obsazeno OZP, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce.

Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 3 let ode dne sjednaného v dohodě.

Příspěvek může činit až 8 násobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením až 12 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

(Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek činit max. 10 násobek a pro osobu s TZP max. 14 násobek výše uvedené průměrné mzdy.)

 

Úřad práce může poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo pro OZP, a to až 3 násobek průměrné mzdy. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa.

 

Vybrané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

→    Může zažádat každý zaměstnavatel. Příspěvek je nenárokový.

Veřejně prospěšné práce 

(§ 112 Zákona o zaměstnanosti)

Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek, a to až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů.

Společensky účelná pracovní místa 

(§ 113 Zákona o zaměstnanosti)

Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.

Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek, a to až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče, který je OZP, může být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců.

Příspěvek na zapracování 

(§ 116 Zákona o zaměstnanosti)

Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (tj. též OZP).

Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

Obecné informace o zaměstnávání osob se zdravotním postižením naleznete na stránkách úřadu práce: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob