Co přináší novela zákona o zaměstnanosti
17.06.2011 V půlce května schválila vláda základní návrhy Sociální reformy I, mezi nimi i novelu zákona o zaměstnanosti. Opatření by měla začít platit od ledna příštího roku. Návrh novely zákona o zaměstnanosti definuje nelegální práci tak, aby byla lépe prokazatelná, omezuje zneužívání právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upravuje poskytování tzv. náhradního plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením.
Návrh dále zefektivňuje podporu zaměstnávání handicapovaných na chráněných pracovních místech, vytváří podmínky pro širší uplatnění osobních iniciativ uchazečů o zaměstnání při hledání nového uplatnění na trhu práce a snižuje administrativní zatížení zaměstnavatelů i uchazečů o práci a byrokratickou zátěž Úřadu práce ČR.
Současný zákon o zaměstnanosti nabyl účinnosti 1. října 2004. Při jeho aplikaci se však na trhu práce objevují problémy, zejména v oblastech zákazu nelegální práce a její kontroly, zprostředkování zaměstnání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a v oblasti rekvalifikací.
Přinášíme popis základních změn, které novela obsahuje. Návrh upravuje tyto oblasti trhu práce: nelegální práci, zprostředkování zaměstnání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, rekvalifikace. Mění i nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a snižuje byrokracii.
I. Zpřísníme postih za výkon nelegální práce
Návrh upravuje definici nelegální práce tak, aby byla lépe prokazatelná, a omezuje vykonávání práce mimo pracovněprávní vztahy. Chceme tedy zabránit praktikám, kdy se obchází zaměstnání formou výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo na základě občanskoprávních smluv. Současně navrhujeme zvýšení maximální částky pokuty za výkon nelegální práce, která je kvalifikována jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, z částky 10 000 Kč na částku 100 000 Kč. Vyšší limity pro ukládání pokut zvýší účinek kontrol a zároveň posílí preventivní účinek předlohy.
Co přináší novela zákona o zaměstnanosti?
II. Zavedeme tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání
Agentury práce budou moci zprostředkovávat zaměstnání ve spolupráci s Úřadem práce ČR. Agentura bude odměňována příspěvkem za každého uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání, a bonifikována v případě, že umístí uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou, a také v případě udržení tohoto zaměstnání po dobu alespoň šesti měsíců. Dohoda mezi Úřadem práce (ÚP) a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování nejen uchazečům o zaměstnání, kteří sami aktivně práci hledají, ale i těm, kteří mají problémy s umístěním na trhu práce.
Dále navrhujeme změnu podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud zaměstnanec ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, bude moci být znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání až po šesti měsících ode dne nástupu do tohoto zaměstnání. Cílem je zamezit účelovému jednání uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážných důvodů po krátké době ukončují zaměstnání zprostředkované jim krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a bezprostředně se znovu evidují jako uchazeči o zaměstnání se všemi výhodami.
Další změnou je zavedení nabídky veřejně prospěšných prací nebo veřejně prospěšné služby v rozsahu až dvaceti hodin týdně pro uchazeče o zaměstnání. Nepřijetí nabídky veřejně prospěšných prací bez vážných důvodů bude mít za následek vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí vhodného zaměstnání. Stejně dopadne i uchazeč o zaměstnání, jehož vede ÚP v evidenci déle než dva měsíce a který veřejnou službu odmítne. Cílem je pomocí zapojení do veřejně prospěšných prací a veřejné služby motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu k řešení své situace a vytvořit podmínky pro zachování nebo získání pracovních návyků.
III. Zefektivníme podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Institut chráněné pracovní dílny sjednotíme s institutem chráněného pracovního místa, neboť tyto nástroje podpory zaměstnávání lidí s handicapem jsou téměř totožné. Zjednodušíme tak právní úpravu a snížíme administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Nárokovost příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude zachována s tím, že příspěvek bude poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR. K tomu, aby byl příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytován jen v těch případech, kdy je těmto osobám skutečně přidělována práce, by mělo přispět i poskytování příspěvku pouze ve výši 75 procent nákladů vynaložených na mzdy nebo platy. Maximální výše příspěvku bude nově 6 000 Kč měsíčně. Nárokově se však zvedne až o 4 000 Kč měsíčně o částku prokázaných dalších nákladů vynaložených na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Upravíme také poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Tento příspěvek bude poskytován i nadále na základě dohody s Úřadem práce ČR, ale až po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst a jeho maximální výše bude činit 48 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.
V rámci tzv. náhradního plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením stanovíme horní hranici za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, do které mohou zaměstnavatelé s více než 50 procenty osob se zdravotním postižením nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami se zdravotním postižením a nemají žádné zaměstnance, poskytnout své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky. Toto opatření zamezí tzv. přefakturaci odebíraných výrobků či služeb.
IV. Poskytovatele rekvalifikace si bude moci uchazeč sám vybrat
V oblasti rekvalifikace zákon umožní, aby si uchazeč o zaměstnání sám zvolil, na jakou profesi se bude rekvalifikovat. V případě této volby bude muset uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání volit pouze z akreditovaných vzdělávacích programů. Pro tento případ bude stanoven maximální limit úhrady ceny. Cílem je vyšší flexibilita uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání (a krajské pobočky Úřadu práce ČR) při výběru vhodné rekvalifikace a rekvalifikačního zařízení.
V. Zlepšíme nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Příspěvek na vyhrazené společensky účelné pracovní místo bude možné poskytovat po dobu nejdéle 12 měsíců bez omezení na konkrétní skupiny uchazečů o zaměstnání, a tím pružně reagovat na aktuální potřeby trhu práce. Skupiny uchazečů o zaměstnání, jejichž umístění je třeba podporovat, se totiž mohou v souvislosti s ekonomickou situací měnit.
VI. Snížíme byrokracii
Zrušíme zákonnou povinnost zaměstnavatelů oznamovat krajské pobočce Úřadu práce ČR volná pracovní místa a ponecháme toto oznamování jako dobrovolné. V souvislosti s tím zrušíme i povinnost označit místo vhodné pro uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce ČR věnuje zvýšenou péči.
Zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volné pracovní místo nebude mít vliv na plnění závazků České republiky vůči Evropskému statistickému úřadu. Českému statistickému úřadu budou i nadále poskytovány validní údaje o počtu volných pracovních míst. Doklad o bezdlužnosti si bude Úřad práce ČR, se souhlasem žadatele o příspěvek z aktivní politiky zaměstnanosti, obstarávat sám od příslušných institucí.
Autor: MPSV, 14.6.2011
